Prožívání Boží lásky a odpuštění

Někdy stačí maličkost: řidič za námi udělá myšku a vměstná se před nás, spolužák nás urazí nebo nás partner zapomene vyzvednout, a najednou začneme křičet a nadávat. Nebo nás to svádí k jiným věcem, například k pomlouvání nebo zatrpklosti, které odvádějí naši pozornost od Boha.

Takovým postojům a jednání se říká „hřích".Hřích totiž není jen podvádění, lhaní, nemravné chování apod. Toto slovo v sobě nese představu nedosažení cíle. Kdykoli děláme to, co chceme my, namísto toho, co chce Bůh, hřešíme. Když však jako křesťané upadneme do starých zlozvyků, neměli bychom ztrácet odvahu. Hřích nemění nic na tom, že jsme Božími dětmi. Narušuje ale naši komunikaci s Bohem, blízkost našeho vztahu s ním, a brání nám v prožívání jeho lásky. Proto potřebujeme v každodenním životě Boží odpuštění.

ZÁKLAD BOŽÍ LÁSKY A ODPUŠTĚNÍ
„Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu."
(1. list Petrův 3,18)

Kristova smrt je základem pro odpuštění a přivádí nás do správného vztahu s Bohem. Kristova smrt je také základem pro odpuštění v našem každodenním životě.

„Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil. Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž."
(Koloským 2,13–14)

V době, kdy byl tento text napsán, znamenal dlužní úpis jakýsi „seznam hříchů", zvláštní listinu přibitou na dveře vězeňské cely. Na ní byly uvedeny všechny zločiny, ze kterých byl vězeň usvědčen. Když byl trest odpykán nebo bylo zaplaceno odškodnění, soud seznam odstranil a napsal na něj „plně zaplaceno". Vězeň pak tuto listinu používal jako důkaz, že již nemůže být za tyto činy znovu souzen. Člověk, který věří, že Kristus zaplatil za jeho hříchy, nemůže být nikdy znovu souzen. Máme od Boha plné odpuštění.

„Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám dle našich nepravostí. Jak vysoko nad zemí je nebe, tak mohutně se klene jeho milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí; jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti."
Žalm 103,10–12

BOŽÍ LÁSKU A ODPUŠTĚNÍ MŮŽEME PROŽÍVAT KAŽDÝ DEN
Přestože je nám úplně odpuštěno, musíme se den ze dne vypořádávat se svými hříchy, abychom mohli prožívat blízký vztah s Bohem. Je třeba, abychom Bohu své hříchy vyznávali.

„Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti."
(1. list Janův 1,9)

Vyznání = souhlas s Božím názorem v otázce hříchu

Když nás Bůh upozorní, že něco, co jsme udělali, je hřích, měli bychom ho vyznat. Takové vyznání zahrnuje:

• souhlas s Bohem v tom, že jsme zhřešili
• poděkování za to, že Ježíš zemřel i za tento hřích a že nám odpustil
• prosbu, aby nás Bůh v této věci změnil, a důvěru v to, že nám k tomu dá sílu

Není třeba, abychom se utápěli v pocitech viny. Když se odvrátíme od hříchu zpět k Bohu, náš blízký vztah s Bohem je obnoven a můžeme opět prožívat jeho lásku a odpuštění, které nám poskytl skrze Kristovu smrt na kříži.

JAK UVÉST VYZNÁNÍ DO PRAXE
Doporučujeme, abyste teď hned nebo třeba večer před spaním vyzkoušeli následující kroky:

• Poproste Boha, aby vám ukázal hříchy ve vašem životě.
• Napište si je na kus papíru. Buďte zcela upřímní, protože je to jen mezi vámi a Bohem.
• Až budete mít seznam hotový, napište přes něj zaslíbení z 1. listu Janova 1,9.
• Poděkujte Bohu za odpuštění, které vám poskytl skrze to, co Kristus vykonal na kříži.
• Roztrhejte seznam a zahoďte ho.
• Pokud je třeba něco napravit (například se omluvit člověku, kterému jste ublížili), udělejte to.

Důsledek vyznání hříchů

„Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: ‚Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti.‘ A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj."
(Žalm 32,5 )

A co dělat v případě, že i poté, co jsme vyznali hřích Bohu, máme pocity viny? Pokud jsme byli před Bohem upřímní a vyznali mu každý hřích, o kterém víme, neměli bychom se takovými pocity řídit, ale spoléhat na Boží slovo, které říká, že je nám odpuštěno.

NÁVRHY PRO DALŠÍ RŮST V KRISTU
Vyhraďte si během dne čtvrt hodiny na čtení Bible a modlitbu. Můžete vyzkoušet některé z následujících možností:

• Můžete začít číst Nový zákon. Je dobré začít Janovým evangeliem.
• Přečtěte si příběh mladého muže, který utekl z domova a prohýřil své dědictví. Tento příběh vyprávěl Ježíš a nachází se v Lukášově evangeliu 15,11–32 a ilustruje náš vztah s Bohem, Boží odpuštění a obnovu důvěrné blízkosti v našem vztahu s ním.
• Přečtěte si Galatským 5,16–23. Všímejte si změn, které nastanou, když dovolíte Bohu, aby působil ve vašem životě. Když si uvědomíte, že něco ve vašem životě se Bohu nelíbí, doporučujeme, abyste tuto věc vyznali Bohu na základě 1. listu Janova 1,9.

SHRNUTÍ
Když průběžně vyznáváme své hříchy Bohu, můžeme prožívat jeho lásku a odpuštění a náš vztah s ním se stává stále bližší.

Proč však v životech mnoha křesťanů schází síla, díky níž by se mohl vztah s Bohem projevovat v jejich každodenním životě? O tom se dozvíte v následujícím článku.

Co dál?